IS KISKAN podporuje čtyři základní procesy krizového řízení. Jde o proces analýzy rizik, proces plánování opatření, proces vytváření dokumentů krizových plánů a proces řešení krizových situací.
Diagram základních případů užití
Kromě základních procesů zahrnuje IS KISKAN řadu podpůrných procesů. Mezi ně patří například správa systému, synchronizace dat a správa datové základny. Podpůrné procesy slouží pro zabezpečení základního chodu systému a pro komunikaci s jinými oddělenými IS KISKAN. U těchto procesů se předpokládá role správce systému. Jeho roli může ale vykonávat jakýkoliv uživatel. Pro snazší prezentaci údajů je systém vybaven funkcemi pro zobrazování dat v mapě. Funkce zabezpečují zobrazování přímo v systému, nebo import a export dat z a do jiných geografických systémů.
Diagram podpůrných případů užití
Kromě funkcí pro převod dokumentů do MS Word umožňuje IS KISKAN na jedno stisknutí tlačítka export dat do MS Excel a to z jakéhokoliv tabulkového přehledu dat.
V dalších kapitolách budou podrobněji popsány čtyři základní procesy, jejich vstupy a výstupy a činnosti, které je možné uvnitř těchto procesů rozpoznat. Ke každé takové činnosti existuje v IS KISKAN funkce pro její vykonání.
I když jsou uváděny v určitém logickém pořadí, v IS KISKAN mají tyto procesy relativní nezávislost, takže pořadí vykonávání těchto procesů může být různé, případně může mít iterativní charakter.
Proces analýzy rizik slouží pro vytvoření uspořádané představy o rizikách, která mohou působit na sledované oblasti. Zkráceně řečeno odpovídá na otázku "Před čím se chránit ?".
Vstupem do tohoto procesu je bezpečnostní politika organizace, tedy základní strategie organizace v oblasti bezpečnosti, legislativní normy a kromě jiného také zkušenosti zpracovatelů v oblasti krizového řízení. Výstupem je katalog ohrožení, který slouží jako vstupní data do procesu plánování opatření. Ohrožení je chápáno jako jev, který za předpokladu uskutečnění alespoň jedné hrozby, může přivodit mimořádnou událost.
IS KISKAN rozlišuje sedm základních činností v tomto procesu.
První tři činnosti se zabývají vlastním ohrožením. Jde o identifikaci ohrožení, to znamená vymezení ohrožení jedinečným názvem, klasifikací ohrožení, tedy přiřazení ohrožení k vymezeným typům a specifikace zranitelného místa. To zahrnuje popis a definici aktivit, proti nimž hrozba působí.
Dvě činnosti se zabývají identifikací a kvantifikací hrozeb. Kvantifikací hrozby se rozumí stanovení přibližné pravděpodobnosti, že mimořádná událost bude způsobena právě touto hrozbou. Pro předpokládanou uskutečněnou hrozbu používá IS KISKAN pojem příčina.
Diagram činností v procesu analýzy rizik
Poslední dvě činnosti se zabývají identifikací a kvantifikací důsledků. Riziko každého důsledku je stanoveno jako součin pravděpodobnosti vzniku mimořádné události a velikosti důsledku. Riziko ohrožení je pak dáno součtem rizik všech důsledků.
Proces plánování opatření slouží ke stanovení postupů, které mohou působit preventivně proti hrozbám, záchranně při vzniku mimořádné události či mohou pomoci při likvidaci následků mimořádné události. Odpovídá na otázku "Jak se teoreticky chránit ?".
Vstupem do procesu mohou být typové plány, katalog ohrožení nebo již existující postupy v papírové nebo elektronické formě. Výstupem je katalog opatření.
V procesu plánování opatření IS KISKAN rozeznává šest činností. První činnost má výčtový charakter a zabývá se identifikací jednotlivých opatření. Při ní dochází ke tvorbě seznamu opatření definovaných pouze jménem a identifikátorem opatření. Druhou činností je přiřazení opatření k některému ohrožení. V této činnosti je možné využít vlastnost IS KISKAN, že jedno opatření lze použít na více podobných ohrožení.
Další tři činnosti, které mají specifikační charakter, slouží k rozčlenění opatření na jednotlivé fáze a úkoly a pro stanovení potřebných sil a prostředků. Poslední činnost slouží ke zjištění časových, okamžitých, případně sumačních charakteristik opatření. Po vyhodnocení těchto charakteristik je možné provést vhodné změny ve specifikaci opatření. K výslednému uspokojivému opatření se lze tedy dostat po několika cyklech specifikace opatření a vyhodnocení opatření.
Diagram činností v procesu plánování opatření
Výhodou zpracování tohoto procesu v IS KISKAN je například možnost použít jedno opatření jako základní stavební kámen do více jiných nadřízených opatření. Změna v základním opatření se promítá do všech nadřízených opatření.
Proces vytváření dokumentů krizových plánů
Proces vytváření dokumentů krizových plánů slouží pro spojení různých datových a textových informací do jednoho celku. Řeší otázku "Co když nesedím u počítače ?".
Diagram činností v procesu vytváření dokumentů
Vstupem mohou být dříve zpracované informace, jako je katalog ohrožení, katalog opatření nebo objekty datové základny. Důležitým vstupem jsou legislativní ustanovení, které specifikují náležitosti krizových plánů. Výstupem je dokument, který je uložen v databázi a má vazby na datové prvky v systému. Díky tomu je zabezpečena integrita strukturovaných dat dokumentu. Tento databázový dokument je možné kdykoliv transformovat do dokumentu MS Word.
IS KISKAN má předdefinované šablony pro vygenerování osnovy dokumentu pro dokumenty krizového plánu a plánu krizové připravenosti podle nařízení vlády 462/2000, nebo je možné vytvořit prázdný dokument a osnovu dokumentu vytvořit ručně.
Po úpravě osnovy do požadované podoby následuje napojení na vybraný datový prvek IS KISKAN. Existuje několik desítek možností, jaký datový prvek napojit na dokument.
Následuje doplnění textové, nestrukturované části a doplnění datových údajů, pokud již nejsou v systému uvedeny.
Výhodou implementace tohoto procesu je možnost generovat papírové dokumenty pouze v požadovaném rozsahu a pouze v okamžiku potřeby.
Proces řešení krizových situací
Proces řešení krizových situací umožňuje najít a upřesnit opatření vhodná pro konkrétní mimořádnou událost a sledovat průběh řešení krizové situace. Snaží se najít odpověď na otázku "Jak se skutečně chránit ?". Proces je možné použít jak pro provádění simulací tak pro řešení skutečné mimořádné události.
Vstupem do procesu jsou datové objekty katalog ohrožení, katalog opatření a databázový dokument krizového plánu. Výstupem je vyřešená krizová situace.
Diagram činností v procesu řešení krizových situací
V iniciačních činnostech tohoto procesu dojde k označení řešené situace jménem a ke stanovení doby začátku řešené události. Z katalogu opatření, nebo za pomoci katalogu ohrožení řešitel zvolí, které opatření, případně více opatření nebo jen části některých plánovaných opatření jsou vhodná pro řešení konkrétní nastalé situace a tím vytvoří jedinečný plán pro řešení události. V další činnosti procesu je možné tento plán operativně upravit. V činnosti prognóza průběhu řešení je možné zjistit časové charakteristiky fází a úkolů, či rozložení sil a prostředků ať už okamžitě v čase, nebo kumulovaně. Pokud řešení nevyhovuje, je možné se vrátit k činnosti operativní úpravy opatření.
Poslední činností je sledování stavu jednotlivých fází řešení a jednotlivých úkolů.
Výhodou tohoto procesu v IS KISKAN je u simulací možnost odhalování nedostatků ve vytvářených opatřeních a u skutečných situací dostupnost informace o okamžitém stavu řešení a prognóza možných problémů. Skutečně použitý postup při řešení krizové situace je možné zpětně promítnout do plánů.